|
|
Vizuální rámcování války na Ukrajině
Zítko, Tomáš ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce "Vizuální rámcování války na Ukrajině" zkoumá, jakým způsobem české a zahraniční deníky konstruují mediální obraz tohoto konfliktu v publikovaných fotografiích. Teoretická práce se soustředí zejména na teorii rámcování a její vizuální rozměr, nastolování agendy a mírovou žurnalistikou, přičemž tento normativní směr práce využívá jako výchozí zdroj rámců analyzovaných v praktické části. Analýza kombinuje kvantiativní a kvalitativní přístupy Cílem kvantitativní části analýzy bylo doplnit doposud chybějící data o vizuálním rámcování války na Ukrajině českými a zahraničními médii. Dále se soustředila na vývoj frekvence fotografického pokrytí analyzovaného konfliktu a identifikaci rolí aktérů, kteří na snímcích vystupují. Kvalitativní část se pokusila zjištění kvantitativní části hlouběji prozkoumat analýzou vybrané části snímků zobrazujících identifikované rámce.
|
|
|
Rámcování kyperského konfliktu v českých médiích
Němcová, Linda ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování kyperského konfliktu v českých tištěných denících z perspektivy mírové žurnalistiky. Cílem této práce je prozkoumat novinářské tendence, které se uplatňují při výběru a zpracování událostí týkajících se kyperského konfliktu v českých médiích. Sledována jsou nejen hlavní témata, která jsou médii v tomto kontextu upřednostňována ve svém zpravodajství, ale také způsob prezentace jednotlivých aktérů konfliktu a poměr zastoupení oficiálních a neoficiálních zdrojů citací. Teoretická část této práce vysvětluje koncept rámcování, jeho vztah k teorii nastolování mediální agendy, dále proces rámcování a typologii rámců. Představuje také koncept mírové žurnalistiky v kontrastu s válečnou žurnalistikou. Zároveň tato kapitola nabízí přehled vzniku a vývoje kyperského konfliktu až do jeho aktuální podoby. Poslední podkapitola této části je věnována vybraným zahraničním výzkumům ohledně rámcování kyperského konfliktu, především jejich závěrům a sadám rámců. Ty jsou totiž využity v kvantitativní obsahové analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v českých tištěných denících. V rámci intepretace výsledků jsou porovnávány shody, či rozdíly s těmito studiemi, aby byl získán komplexnější obraz o tom, jakým způsobem a za použití jakých rámců se konflikt prezentuje v českém...
|
|
|
The Taliban in a pedal boat: A visual framing analysis of Associated Press and Reuters news photographs of the fundamentalist regime after the end of the Afghanistan war
Gironès Martín, Cristina ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Pokrytí války v Afghánistánu v roce 2001 bylo součástí diskursu "Válka proti teroru", který vznikl z útoků z 11. září. Informační prostředí bylo formováno kontrolou americké administrativy (Cherkaoui, 2017) a rámy byly použity k zobrazení nepřítele, Talibanu, způsobem, který měl ospravedlnil vojenskou intervenci (Miller, 2004). O dvacet let později, v roce 2021, se americké síly rozhodly zemi definitivně opustit; tím je válka považována za ukončenou. Tato studie porovnává vizuální reprezentaci fundamentalistů na novinářské fotografii zpravodajských agentur Associated Press a Reuters v letech 2001 a 2021 optikou teorie rámování (Entman, 1993) a konceptem mírové žurnalistiky (Galtung, 1986). Za tímto autorka v práci používá smíšené výzkumné metody. Na jedné straně obsahová analýza zjistila, že po 11. září byl k zobrazení Talibanu použit polarizovaný rám. V roce 2021, po skončení války, se tato optika výrazně změnila. I když mír není zcela nastolen, na bojovníky je celkově pohlíženo z humanizujícího pohledu. Na druhou stranu sémiologická analýza zjistila, že v roce 2021 západní zpravodajství stále reprodukuje rétoriku my-jiný, která je posílena nesprávným vnímáním arabského/muslimského světa. Klíčová slova Válka v Afghánistánu; rámování; mírová žurnalistika; fotožurnalistika; stereotypy; informační...
|
|
|
Does gender play a role in peace journalism practices? An analysis of the Armenian and Azerbaijani coverage of the 44 days Karabakh war
Di Mauro, Teresa ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Neag, Annamária (oponent)
Tato studie zkoumá praktiky mírové žurnalistiky v kontextu 44denní války v Karabachu a to, zda při uplatňování tohoto přístupu závisí na pohlaví novináře. Výzkum čerpá z analýzy osmi provedených rekonstrukčních rozhovorů s arménskými a ázerbájdžánskými reportéry a reportérkami. Výsledky ukazují, že mírová žurnalistika čelí v regionu několika výzvám: od omezování svobody tisku přes zákaz vstupu do válečné zóny, zejména pro ázerbájdžánské reportéry, až po strach z toho, že se stanou terčem zrádců, nebo po zvláštní potíže těch reportérů, kteří jsou sami uprchlíky. Navíc při aplikaci genderového úhlu pohledu na analýzu je zřejmý dopad patriarchálních norem v práci novinářů. Zatímco ženy měly s větší pravděpodobností přístup k obětem války, ale čelily výzvám, když byly zasazeny do mužského prostředí armády, muži by byli považováni za "slabé", protože ve svých zprávách přijali mírovější přístup. Ačkoli mezi respondenty neexistuje společný názor na roli pohlaví reportérky v aplikaci mírové žurnalistiky, zakořeněné genderové role obou společností pomáhají vysvětlit, proč reportérky častěji než jejich mužští kolegové realizují mírovou žurnalistiku. Klíčová slova mírová žurnalistika, gender, genderové role, reportérky, patriarchát, mírové novinářky, válka v Náhorním Karabachu
|
|
|
Válečný fotožurnalismus a násilí ve světových fotožurnalistických soutěžích
Patzner, Dominik ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Diplomová práce zkoumá jak často a jakým způsobem jsou ve fotožurnalistických soutěžích oceňovány jevy jako válečné konflikty, násilí a jejich následky. Základem pro práci je hypotéza, že snímky zachycující takové negativní jevy soutěžím v některých jejich kategoriích dominují. V teoretické části jsou popsány základní východiska související s předmětem výzkumu - negativita jako zpravodajská hodnota a koncepce válečného rámce ve fotografii. Jako odpověď na vysokou míru negativního obsahu ve zpravodajství se vyvinuly přístupy mírové a solutions žurnalistiky, jež se nesoustředí pouze na negativní aspekty událostí a nabízí odlišnou žurnalistickou praxi. Vztah těchto přístupů k fotožurnalistice je také podrobněji popsán v teoretické části, stejně jako stručný přehled světových soutěžích a jejich vlivu na oblast novinářské fotografie. Výzkumná část se na základě teoretických poznatků - prostřednictvím obsahové a sémiotické analýzy - zabývá tím, jak často jsou popsané jevy oceňovány, co je na fotografiích zachycováno, jak se ocenění proměňovalo v čase a do jaké míry se mezi oceněnými snímky objevují i snímky zařaditelné do směru mírové nebo solutions žurnalistiky. Sémiotická analýza se dále takovým snímkům věnuje detailněji a popisuje jejich základní charakteristiky. V závěru jsou sumarizovány výsledky získané z...
|
|
|
Rámcování události Great March of Return v českých online médiích
Krčková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá pokrytím události Great March of Return ve vybraných českých online médiích (Aktuálně.cz, Echo24, Haló noviny, iDNES, iRozhlas, Lidovky, Novinky.cz). Demonstrace vypukly počátkem března roku 2018 a dávaly si za cíl návrat Palestinců na jejich historicky daná území Izraele. Teoretická část práce se věnuje konceptu rámcování a rozvádí také často opomíjené vizuální rámcování. Následně pokrývá roli válečné fotografie v médiích, řeší otázku krize fotožurnalismu a poskytuje historicko-politický kontext události Great March of Return. Výzkumná část využívá koncept rámcování a klade si za cíl analyzovat způsob, jakým česká online média interpretovala zkoumaný izraelsko-palestinský konflikt. Pro komplexnější vhled do problematiky se práce věnuje jak verbálnímu, tak textovému obsahu, ten je zkoumán současně nebo porovnáván mezi sebou. Pro možnost testování různých perspektiv využívá práce kvantitativní i kvalitativní metody rámcování.
|
|
|
Napomáhá mediální pokrytí porozumění konfliktu? Redefinice konceptu mírové novinařiny a analýza českého zpravodajství o Kypru a Náhorním Karabachu
Hroch, Jaroslav ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Rámcování mise EU v Mali
Koptišová, Evelína ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá, jakým způsobem informoval český tisk o misi EUTM v Mali v letech 2012-2018, jak o této misi informovaly odpovědné politické instituce a v čem se komunikované obsahy lišily. V obou případech se potvrdila převaha epizodického rámcování, z obecných rámců pak převažovaly rámce konfliktu a odpovědnosti. V tisku se sice objevovaly některé charakteristiky mírového žurnalismu, avšak ne dost na to, aby mohla být daná média označena jako praktikující mírový žurnalismus obecně. V komunikaci Ministerstva obrany ČR a Armády ČR pak bylo možné pozorovat tendenci ke "zlidštění" některých příběhů, zejména prostřednictvím popisu běžných aktivit vojáků. Účast ČR na misi EU byla nejčastěji spojována se Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a s obecnými bezpečnostními aspekty. Kromě mediální a institucionální reflexe konfliktu v Mali práce přináší také zamyšlení nad analytickou užitečností konceptu mírového žurnalismu.
|
|
|
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
|
|
|
Mediální rámcování konfliktu na Ukrajině - komparace komunikátů vládních serverů Německa a Ruské federace ve světle teorie mírového žurnalismu
Prchlík, Václav ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Mediální rámcování konfliktu na Ukrajině - komparace komunikátů vládních serverů Německa a Ruské federace ve světle teorie mírového žurnalismu" jednak zkoumá, do jaké míry se liší zpravodajství o ukrajinském konfliktu na provládních stránkách Ruské federace rt.com a německé vlády dw.com. Dále také zkoumá, do jaké míry tato média svými komunikáty přispívala k eskalaci či deeskalaci konfliktu. Tohoto výsledku je dosaženo aplikací konceptu mírového respektive válečného žurnalismu do analyzovaných článků. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy z výzkumu vyplynulo, že se výstupy obou médií o konfliktu na Ukrajině poměrně různí. Rozcházejí se především v míře kontextuálního vhledu do problematiky, v tematickém zaměření komunikátů a v hodnotících parametrech vztahujících se k jednotlivým aktérům konfliktu. Server dw.com ani rt.com nicméně nelze z podstaty a interpretace získaných výsledků identifikovat ani s praxí mírového ani válečného žurnalismu. Ukázalo se, že obě média vybírala určité aspekty vnímané reality a zvyšovala jejich význam ve sdělovaném textu, nikoliv však do té míry, aby mohla být jednoznačně identifikována s jedním z těchto konceptů.
|
host ::
RSS.